- Nelezou do slámy myši? Ano, lezou. Můžete s tím počítat. Není to ale důvod k obavám. Myši se do slaměných balíků dostanou ve většině případů v době skladování a to nejvíce přes zimní období. I při krátkodobém skladování se v nich může sem tam nějaká myš objevit. Nicméně při rozebírání stohu balíky myši opustí. Důležité je, aby sláma vestavěná do stavby byla technicky a stavebně pečlivě zajištěna proti vniknutí myší po dokončení stavby. Dá se to zajistit Buďto bedněním (OSB, prkna), nebo omítkou (hliněnou, vápennou), nebo vložením pletiva s okem cca 10×10 mm.
- Jak je to s hnitím slámy? V případě, že je sláma v suchu, nemusíte mít žádné obavy jak z plesnivění, tak i později z hnití. Jakub Wihan zjistil, že ke hnití slámy dochází až při 98% vzdušné vlhkosti. Co se týká plesnivění, tak to je sice pro některé nepříjemná věc, ale nedochází k zásadní statické změně v balíku slámy. Po snížení vlhkosti, třeba vestavbou do zastřešené konstrukce, dojde k jeho samovolnému vyschnutí a tím zastavení plesnivějících procesů. Hnití v balíku naopak statické změny způsobuje a to tím, že vlivem fermentačních bakterií dochází ke štěpení celulózy na jednodušší cukry. Hnijící sláma začíná hnědnout až černat a stává se z ní patlavá hmota. Ve stavbě k tomu dochází zpravidla v místech, kde permanentně zatéká a není možnost, aby balík dostatečně vyschl. Tyto problémy nenastanou v případě, že budete mít dostatečný přesah střechy a nenasákavou soklovou část stavby 30-40 cm vysokou. TOHLE JE MOJE 5LETÁ ZKUŠENNOST S NEOMÍTLÝM DOMEM.
- Jaké je riziko požáru? Sláma je hořlavá, o tom není pochyb. Její hořlavost je ale snížená třeba tím, že ji nalisujete do balíku. Stavební slaměné balíky mají objemovou hmotnost od 90 do 160 kg/m3. Tohle podstatně snižuje hořlavost, protože je vytěsněn kyslík, který je k hoření potřeba VIDEO. Dostatečné zajištění požární odolnosti dosáhnete omítnutím balíků z obou stran omítkou, OSB bedněním, nebo třeba sádrokartonem nebo sádrovláknem, aj. Více zde.
- Jaké jsou izolační vlastnosti balíků slámy? Izolační vlastnosti balíků jsou srovnatelné s vlastnostmi konvenčních izolací. Součinitel tepelné vodivosti lambda = 0,06 – 0,075 W/(m.K).
Přehled dalších izolačních materiálů
| Skupina materiálů | Materiál | ρv [kg.m-3] | Λ [W.m-1.K-1] |
| Pěnoplastické látky | Pěnové polystyreny | 30 | 0,035 |
| Extrudované polystyreny | 30 | 0,030 | |
| Pěnové polyuretany | 35 | 0,027 | |
| Vláknité materiály | Minerální vlákna | 75 | 0,037 |
| Ovčí vlna | 30 | 0,039 | |
| Pěněné silikáty | Pěnové sklo | 120 | 0,044 |
| Minerální materiály | Expandovaný perlit | 75 | 0,060 |
| Keramzit | 350 | 0,110 | |
| Materiály na bázi dřeva a přírodních vláken | Piliny a mineralizované hobliny | 140 | 0,060 |
| Sláma a rákos | 70 | 0,050 | |
| Korek a korkové desky | 150 | 0,058 | |
| Dřevovláknité a dřevotřískové desky | 400 | 0,092 |
- Jaké balíky slámy se používají?
- Kde je možné balíky zajistit?
- Jak je to s projektem a stavebním úřadem?
- Jsou firmy, které takový dům postaví? Ano jsou. Těch odborných ale není mnoho a proto je potřeba provést dobrý výběr. Realizují jak stavby na klíč, tak dílčí části.
… materiál by měl odpovídat lokalitě, např. krčková stavba (HRANICE ODPADOVÉHO DŘEVA PROLOŽENÁ HLÍNOU SE SLÁMOU) žije sto let i v Krkonoších. Hliněná vilka je u Stránova, stavěna za války, kdy nebyly cihly, má betonovou omítku, tak občas kus odpadne, jinak se poznat nedá, je k nerozeznání od okolních břízolitů. Potíž je prestiž stavebníka potažmo žen, mohou hynout mezi roztoči, ale když je to v televizi, rády to podstoupí. Je asi design důležitý. Pokud by ale alternativní stavba měla stigmatizovat děti ve škole, je lepší beton s praporem vítězné strany ve volbách.
Ahoj, umíte rákosovou střechu?
Je mi to moc líto, ale neumíme. Možná se k tomu někdy dopracuji, ale zatím není čas.
Pěkný den přeje Honza
Ahoj, zajímalo by mě, kolik stojí celá stavba včetně zavedení vody, odpadu a elektřiny, ( pouze rozvody, mám v plánu mít fotovolaickou elektrárnu ) omítek z obou stran a mluvím o zhruba 80ti metrech čtverečných. Děkuji
Ahoj,
není to jednoduchá otázka, protože konečná cena domu závisí na mnoha okolnostech jako: jednopodlaží, dvoupodlaží, umístění stavby (dostupnost pro dopravu), použitá technologie stavby, geologické podmínky, množství svépomocné práce, jestli 80 m2 je plocha užitná a nebo zastavěná, atd. Dá se ale vycházet z obestavěného prostoru a stanovit rychlou, ale velice hrubou cenu pro představu. 1 m3 obestavěného prostoru na klíč přijde v běžném standartu a stavbě na klíč na 5000,-, což je při 80 m2 užitné plochy, 99 m2 zastavěné cca 1 980 000,- a 63 m2 užitné, 80 m2 zastavěné 1 600 000,-.
Pěkný den přeje Honza
Asi to do této kategorie nepatří, ale chtěla bych upozornit na Ing. Patrik Vlk, projektant – kterého Honza doporučuje na svých web stránkách. Projektoval nám náš slamák a měly jsme s ním opravdu velké problémy: nedodržuje termíny, lže a vymýšlí si, slibuje a neudělá v konečným důsledku to, na čem se s investorem domluví, nespolehlivý. Nedoporučuji ho v žádných profesích, kterými se rádoby živí. Pro více informací klidně napište email. H. Krobotova, Trhanov
Ahoj holky,
moc mě to mrzí. Nechám tento komentář tady, protože nemám jiné místo kam ho umístit. S Patrikem promluvím a dám ho z doporučených pryč. Tohle není ani moje dobrá vizitka. Zjistil jsem, že nejste jediní, kdo tento problém s ním má.
Pěkný den přeje Honza
Ahoj Honzo,
slaměné domy se mi velmi zamlouvají a rád bych se touto cestou vydal i v řešení svého bydlení. Jediné v čem nemám jasno – je to i jedna z „nejčastějších otázek“ v této rubrice: Jak je to s projektem a stavebním úřadem? Bohužel jsem na webu nenalezl odpověď a tak bych se rád zeptal touto cestou. Vzhledem k tomu, že stavíte domy na klíč i o rozměrech větších než se vejde do kategorie „zahradní domek“ předpokládám, že se stavebním povolením nebude zas tak velký problém, jak mi předhazují všichni moji známí z oboru. Jsou ve slaměném stavebnictví nějaká zásadní úskalí vůči české legislativě? (Jedná se mi o dům s dřevěnou nosnou konstrukcí, přízemí+podkroví, zastavěná plocha cca 60m2) Bylo by možné se se na Tvou firmu obrátit pouze pro vypracování projektové dokumentace? Na kolik takový projekt vyjde?
Přeji hodně úspěchu v nadcházejícím novém roce.
Díky za odpověď, Pavel
Ahoj Pavle,
omlouvám se za dlouhé čekání na odpověď, ale stěhovali jsme se přes půl republiky a k některým věcem se dostávám až teď.
Se stavebním povolením pro slaměné domy není vůbec žádný problém, snad jen ten lidský. Pokud projektová dokumentace a projekt samotný odpovídá normám, tak není žádná překážka. Jedná se hlavně o statiku stavby a potom o požární odolnosti konstrukcí. píši záměrně konstrukcí a ne materiálů, protože stačí do skladby vložit vrstvu, která odolnost splňuje a potom ani sláma není překážkou. Konstrukce většiny slaměných domů vychází z dřevostaveb, které jsou pro stavební úřad stravitelné a jen na místo konvenční izolace se vloží sláma. Hliněná omítka na slaměném balíku je také vrstvou s požární odolností. Trochu oddělenou skupinou jsou domy z nosné slámy, kde je třeba najít statika, který je ochoten na základě svých zkušeností vzít za stavbu zodpovědnost. To je ale na delší povídání.
Projektovou dokumentaci nezpracovávám, neboť nejsem projektant. Přesouvám to na některé ze svých kolegů. Cena projektová dokumentace se odvíjí z jejího složení. Projekt jen pro stavební povolení, podle kterého se nedá stavět může stát přes 10 tisíc. Projekt s jednoduchou prováděcí dokumentací se může pohybovat od 30 do 80 tisíc. Ten za 80 obsahuje i nějaký detail a veškerá další potvrzení jako požární zprávu, statiku, energetický štítek a hlavně vyřízení na SÚ. No a kompletní rozpracovaný projekt se všemi náležitostmi, detaily, studií,ˇrozpočtem, vyřízením stojí od 100 do 120 tisíc. Dávej jen pozor, protože pokud ušetříš na projektu, zpravidla to musíš zařídit sám a nebo to bude dělat stavitel, který za to bude chtít také zaplatit. Ten nejlevnější projekt se musí potom na stavbě rozpracovat do podoby, podle které se dá stavět a udělat výkazy výměry a rozpočet, atd..
Pěkný den z Benešova u Semil přeje Honza
Ahoj Honzo,
moc vám fandíme a obdivujeme,že jste se rozhodli přestěhovat takový kus cesty a začít zase nanovo.My jsme trochu v podobné situaci a momentálně také hledáme nějaký ten pěkný kousek místa,kam se přestěhujeme a jeden z hl.důvodů,pro nás velmi podstatný,je také waldorfská škola.
Chtěla bych tě poprosit o dvě informace.Zeptat se,jak vy řešíte odpadní vody(šedá,žlutá,hnědá a černá).Kořenovou čističkou?nebo máš nějaký lepší,snadnější způsob,jak využitou vodu dále použít.
A druhá,jak řešíte přísun elektriky?Elektrickou přípojkou a k ní ještě solární panel?Přítel je tesař,tak že se elektrické přípojce asi nevyhnem.
Děkuji za odpověď.Hodně štěstí a spoustu fajn lidí kolem vás.Ať se daří.
S pozdravem Lenka
Ahoj Lenko,
v současné době bydlíme v nájmu, máme žumpu a elektriku. V Citově jsme to měli podobně, jen jsme měli pilinový záchod a namyšlenou kořenovou čistírnu.
V novém domě který budeme někdy stavět chceme zase pilinový záchod, protože se tím sníží plocha čističky o 30%. Jarda Kršňák mi poradil, jak udělat čističku s odparem, bez odtoku. Elektro přípojku chci, protože se nám při naší spotřebě nevyplatí investovat do jiných zdrojů a navíc jsem taky truhlář a vyrábím dřevěné hračky, někdy. O čem ale uvažuji, je malinký zdroj pro radost na svícení. Buďto vrtule z elektromotoru na kolo a nebo nějaký ten fotovoltpanel. Samozřejmě fototermický panel na ohřev TUV v letním období, abychom nemuseli topit v kamnech. Více mám na stránkách http://www.domyzeslamyahliny.cz.
Jinak v Semilech je pro milé lidi místa dost. Rádi bychom tady založili nějakou rodovou skupinku. Uvidíme.
Těším se třeba na nějaké setkání. Honza
Dobry den,
v pristim roce chceme u naseho domu zrealizovat terasu, ale radi bychom pouzili co nejekologictejsi materialy.V dnesni dobe se hodne vyuziva trvanlivych materialu jako je kompozitni drevo a exoticke dreviny,coz se nam nezda prilis vhodne.. Je nejaka alternativni moznost pro stavbu terasy, ktera by par let plnila svou funkci a byla eko?
Dekuji
Dobrý večer Martino,
co se týká užití dřeva pro terasu, doporučil bych akát. U nás to sice není původní dřevina, ale protože je hodně invazivní, tak se poměrně rychle rozšířila a u nás se jí daří. Není třeba proto dřevo dovážet a navíc v přírodě působí jako dřevina problematická a tomu odpovídá i její nižší cena. Akát je tvrdé dřevo a odolává velice dobře povětrnostním podmínkám.
Honza